O mně

V dětství jsem – stejně jako ostatní bytosti – potřebovala být viděna, slyšena a vnímána ve své esenci, křehkosti, divokosti i zranitelnosti. Tato má potřeba nebyla naplněna a stala se (jak už to tak bývá) hnacím motorem mého duchovního hledání a emočního zrání. Utrpení a bolest pramenily z přesvědčení, že nejsem dost dobrá, že opakovaně selhávám a že projevení mých skutečných pocitů by vedlo k nepřijetí a odmítnutí. Strach z osamocení, bezmoc, pocit křivdy a nepřijetí – v některých obdobích mého života to byly pocity, se kterými jsem každý den bojovala.

Boj to byl osamocený a vyčerpávající, na týdny jsem upadala do deprese (která je přímým důsledkem potlačování svých pocitů). Zároveň jsem byla schopna slyšet hlas své duše, který mě postupně přivedl k lidem – učitelům, mentorům, terapeutům, s jejichž pomocí jsem se dokázala otevřít světu, změnit svá přesvědčení a nefunkční vzorce chování nahradit novými.

Díky této zkušenosti mohu dnes nabízet bezpečný prostor neposuzujícího přijetí pro ty, kteří zažili podobné prožitky a hledají průvodce, který je láskyplně provede místy nesoucími utrpení a bolest tak, aby mohly být propuštěny. Vím, že to, co si dovolíme cítit, vnímat a vyjevit na světlo světa bez posuzování, má velký potenciál se transformovat, uzdravit a vyrůst.

Věřím ve vyšší moc, která nás přesahuje, vede nás do situací, které potřebujeme zažít, vede nás k lidem, které máme potkat a něco s nimi prožít a zároveň nás ochraňuje a dává nám sílu tím projít. Tato hluboká důvěra v to, že vše se děje tak, jak má pro naše nejvyšší dobro, mi při provádění druhých umožňuje spočívat sama v sobě a současně v hlubokém naladění na druhého. Mezi další esenciální prvky mé práce patří hluboký respekt, zvědavost, otevřené srdce, neposuzující přijetí, lehkost a mnohdy i humor.

Během své mnohaleté cesty k sobě jsem prošla mnoha kurzy a výcviky, naučila se různé techniky a seznámila se s nástroji umožňujícími dostat se jemně a bezpečně k místům, která potřebují pozornost a mají potenciál se uzdravit a vyrůst. Při práci s lidmi mezi nimi vybírám intuitivně v souladu s aktuálním naladěním klienta nebo skupiny. Nejčastěji a nejraději využívám:

Práce s tělem, dechem a emocemi

Vedu vás k uvědomění si toho, co se děje ve vašem těle tady a teď, a vytvářím prostor pro to, abychom s tím mohli jen tak být a dovolit, aby se něco proměnilo.

Soucitné dotazování Gábora Matého

Práce se záměrem, všímavostí (mindfullness), přijetím, sebe-soucitem, zvědavostí a vědomím toho, že vše, co v naší psychice někdy vzniklo, mělo svůj hluboký smysl.

Somatické koučování

Klasické koučování podle modelu GROW obohacené o práci s tělem, emocemi a moje vhledy.

Konstelační naciťování

Do situace můžeme vnést světlo, když zaujmeme roli někoho jiného nebo se naladíme na některou ze svých vnitřních částí. Pochopením na mentální úrovni a zároveň prožitím emocí druhého se posuneme na jinou úroveň, ze které je snadné vidět řešení.

Práce s částmi naší psychiky (IFS)

V naší psychice žije spousta částí, které se odštěpily v důsledku traumatu nebo náročné situace v našem dětství, jsou „zamrzlé“ v době svého vzniku a dnes nám často neslouží tak, jak bychom potřebovali. Jejich přijetím se s nimi můžeme domluvit na nové roli.

 

Hlubinná imaginace

Cesta do vnitřní krajiny s vaším vnitřním průvodcem (zvířetem či jinou bytostí), bezpečný způsob práce s hlubokými zraněními a traumaty. Cestu je umožněna odevzdáním se vesmírné prastaré moudrosti a hluboké důvěry v proces a propojení s veškerenstvem.

 

Pokud cítíte volání vydat se na intenzivní cestu k sobě, nabízím prostor a podporu při individuálních sezeních.

Pokud vás více volá práce ve skupině, podívejte se na aktuální nabídku ženských kruhů, kde bude prostor věnovat se vašim aktuálním tématům a současně zpracovávat témata, která přinášejí ostatní.

Můj příběh

Své dětství jsem dlouho vnímala jako pohodové – naši byli spolu a žádná dramata se nekonala, jezdili jsme na dovolené a výlety, občas po večerech hráli karty a na chatě společně chystali dříví na zimu.

Až mnohem později jsem si uvědomila, že mě celou tu dobu provázel intenzivní pocit, před kterým jsem se marně snažila utéct:

  • pocit, že když se nějak projevím, ostatní to považují za nevhodné nebo směšné;
  • pocit, že nemám své pevné místo v rodině a že se musím vejít do prostoru, který vytváří
    ostatní;
  • pocit, že nemám mluvit, když se ostatní baví, protože oni jsou dospělí, moudří a vtipní a já jsem jenom malá a hloupá;
  • pocit, že situace vyhodnocuju špatně a že ostatní vědí líp, co potřebuju a jak to potřebuju, že vědí líp, co mám cítit;
  • pocit, že nemůžu upřímně přiznat, co cítím nebo co si myslím, protože to bude  odmítnuto s vysvětlením, že toto si myslet nemám a že se mám cítit jinak.

Postupně jsem uvěřila, že jsem vevnitř nějak špatně, a bála jsem se, že když mě někdo pozná doopravdy, nebude se mnou chtít být. Uvěřila jsem, že nejsem dost dobrá a že jediný způsob, jak si udržet spojení s lidmi, je nedávat najevo, co skutečně cítím. Jenomže pocity se úplně potlačit nedají, a když dítě nemá možnost je projevit, cítí se osaměle a nepatřičně. K tomu se přidal všudypřítomný strach z odmítnutí, pocity viny (za všechno můžu já) a studu (jsem nějak špatně) – a základ pro trauma byl vytvořený.

Jak učí Gábor Maté, trauma není to, co se stane ve vnějším světě, ale to, co se následkem toho stane uvnitř – tedy odpojení od sebe. A protože žít s tak špatnými pocity ze sebe není pro dětskou psychiku dlouhodobě udržitelné, vytvoří si strategie přežití (obranné mechanizmy), které jí umožní přežít. Můj nervový systém vyhodnotil jako nejvýhodnější dvě strategie: odpojení od sebe a napojení na druhé (tedy předvídání a plnění jejich potřeb).

Díky odpojení od sebe jsem nebyla v kontaktu se zahlcujícími pocity nepatřičnosti a vyhnula se vnitřnímu konfliktu, který vytvářely mé emoce (vztek, frustrace) a potřeby dospělých (abych byla spokojená nebo vděčná). Napojení na druhé (blízké osoby) mi pomohlo naučit se z jejich chování a postojů odečítat, co ode mě potřebují a jak se mám chovat, abych vyhověla. Když potřebují ticho a klid, mám si jen tiše v koutku hrát a nic nepotřebovat, když potřebují rozveselit, mám jim věnovat svou pozornost a snažit se je potěšit. Těžký úkol pro batole, které se cítí zodpovědné za emoce dospělých a zároveň nesmí projevit ty své.

V tomhle duchu jsem prošla povinnou školní docházkou, v třídním kolektivu stávala stranou, strach z projevení svých impulzů a stres z odmítnutí byl všudypřítomný. Hodně energie jsem spotřebovala na jeho maskování. Pamatuji si, jak mě na střední škole nečekaně přepadaly depresivní nálady, kdy jsem úplně ztratila energii a motivaci něco dělat, nechápala jsem proč. Opakovaně mě zaplavovaly pocity, že nic nemá smysl, nemá to řešení a nikdy to nebude lepší. Tyto stavy se mě držely i několik dní. Ani během dospívání a rané dospělosti jsem o nich s nikým nemluvila, styděla jsem se, obviňovala se a byla jsem v tom sama.

Dodělala jsem vejšku, vdala se, a když jsem si šla pro diplom, byla jsem už v radostném očekávání.  To mě přivedlo k zájmu o to, jak být pro své děti „dobrou matkou“. Začala jsem číst knihy o výchově a respektu, účastnila se prvních workshopů s tématem přirozených porodů a poprvé se v nějaké skupině lidí cítila přijatelná. V té době mi ale ještě nebylo přáno věnovat se sama sobě, přišlo druhé dítě, manžel se věnoval budování firmy a já byla na děti a domácnost hodně sama.

Trvalo dalších sedm let, než jsem si dovolila vzít si čas a prostor na to, po čem moje duše volala: na vytváření vztahů a společenství s lidmi, kteří se vydali na cestu zkoumání toho, co činí jejich duši radostnou a odvážně objevovali to bolavé, co tomu brání. Přicházeli mi do života výborní učitelé – mezi prvními byl tehdy partnerský pár Komala de Amorim a Khushru (Gregor Steinmauer) a jejich Výcvik pro život. Z jejich práce se skupinou a bezpečným prostorem jsem byla tak nadšená, že jsem se na několik dalších let stala členkou jejich podpůrného týmu. Tam jsem poznala sílu autentického sdílení, poprvé jsem na vlastní kůži poznala, že mohu být přijata, když upřímně sdílím, co cítím. Ocitla jsem se v prostředí, kde jsem se cítila „mezi svými“ a zároveň „jako doma“. Tehdy absolvované workshopy a kurzy považuji za první krůček na své téměř 20tileté cestě k sobě (která stále pokračuje).

Následovalo období, kdy mě to táhlo k objevování doteku a fyzického kontaktu s tělem a současně vnímání energií, této nově objevené vášni jsem dala průchod ve tříletém studiu shiatsu. To mě zavedlo na novou profesní dráhu – z překladatelky a učitelky angličtiny jsem se stala shiatsu terapeutkou a masérkou s vlastními webovkami a prostorem. To byl na mé cestě osobního rozvoje velký krok, poprvé v životě jsem si dovolila dělat něco, co jsem chtěla sama z hloubi své duše a do čeho jsem si nenechala od nikoho „kecat“. A taky jsem se nenechala odradit. Byly to důležité roky, kdy má práce na sobě odrážela situace, které přinášeli mí klienti – nastavování hranic, hlídání si vlastní kapacity, péče o svou energii i psychiku. Zároveň s touto praxí jsem se dále vzdělávala, zavolal si mě tříletý výcvik v hlubinné imaginaci, metoda objevená psychoterapeutem Stephenem Gallegosem, kde jsem zažila sílu kruhu, kde každý dostal prostor ke zkoumání svých potřeb a míst, která volají po uzdravení.

Pak přišel Covid. Přinesl mi uvědomění, že shiatsu již není součástí mé cesty, moje duše volala po novém způsobu práce a potkávání se s lidmi. Absolvovala jsem výcvik v somatickém koučování a potkala Ivetu Havlovou, zamilovala si její práci a po několik let navštěvovala všechny její kurzy, stala se její kamarádkou a na určitou dobu členkou týmu. Přišli mi do života lidé s chutí a motivací pracovat na sobě stejně intenzivně, jako jsem to potřebovala já.

Zároveň se výrazně proměnila situace v naší rodině, děti dospěly a ukázalo se, že náš vztah s manželem není udržitelný pro rozdílné postoje a vnímání smyslu života jako takového. V té době jsem už byla přihlášená na roční intenzivní výcvik Gábora Matého „Compassionate Inquiry“ (soucitné dotazování). Od prvního setkání se mnou hluboce rezonoval, šel do hloubky a na dřeň, přesně tak, jak jsem to potřebovala a jak hluboká zranění jsem měla aktivovaná v souvislosti s odchodem od všeho, co do té doby tvořil můj život. Shodou náhod začal výcvik den poté, co jsem se po 25 letech odstěhovala od manžela. Začala jsem žít svůj život, ve kterém se každý den učím dělat rozhodnutí jen sama za sebe a pro sebe – z přítomného okamžiku.

Vzdělání a kurzy

COMPASSIONATE INQUIRY (Soucitné dotazování), 2022-2023
Roční intenzivní online výcvik v mezinárodní komunitě odborníků pracujících s klienty,
Gábor Mathé

SOUHRNNÝ VÝCVIK V TELEFONICKÉ KRIZOVÉ INTERVENCI, 2022
3 úrovně: teoretické, praktické i sebezkušenostní; sociální a komunikační dovednosti potřebné
při zacházení s člověkem v krizi, schopnosti efektivně řešit problémy a zvládat náročné
situace, lektoři LB

KURZ ZRALÉ KOMUNIKACE, ZRALÉHO PARTNERSTVÍ, KVANTOVÉ PŘEPISY,
2020-2023
Tříměsíční sebezkušenostní a prožitkové kurzy včetně limbických a vztahových konstelací,
kvantové a energetické přepisy, nácvik zralé komunikace; Iveta Havlová​

VÝCVIK V SOMATICKÉM KOUČOVÁNÍ, 2020
uznán ICF, lektoři Adéla Barešová a Ondřej Charvát

HLUBINNÁ IMAGINACE (Deep Imagery) 2016-2019;
tříletý sebezkušenostní výcvik v hlubinné imaginaci, certifikován Mezinárodním institutem
pro výzkum vizualizace (USA), Raffaela Mayana Romieri (A), + prožitkové semináře se
zakladatelem metody, Steve Gallegos (USA), 07/2016.

PROBUZENÉ ŽENSTVÍ, 2017
Osmiměsíční proces hluboké transformace ženské sexuality a otevření se lásce a důvěře,
Sunder Komala (BRA)

NENÁSILNÁ KOMUNIKACE, 2017
Intenzivní tréning nenásilné komunikace pro ženy ve spojení s tělem, Ivana Horáková (ČR) a
Susana Rusch (NL).

VÝCVIK PRO ŽIVOT (TRAINING FOR LIFE), 2011-2013, dále 2015-2018 (asistence)
Dvouletý sebezkušenostní výcvik zaměřený na sebepoznání a transformaci na všech úrovních
lidského vědomí skrze 7 čaker, Sunder Komala (BRA) a Gregor Khushru Steinmauer (A)

DARJA SHIATSU SCHOOL, 2012-2015
tříleté studium shiatsu včetně základů tradiční čínské medicíny, duchovních příčin nemocí,
typologie osobnosti dle Reicha, certifikace dle evropských standard, Darja Havelková

Biosyntetická přípravka, 2021, Institut Biosyntézy
Energy Reading, 2016, Yasmin Milena Fridmanová
Jak být tvůrcem svého života, 2015-2016, Eliška Bečková a Pavel Polok.
Body-psychoterapie, 2014, Tomáš Morcinek
Řeč těla, 2014, Květuše Hochmalová
Arteterapie, 2013, Kamila Ženatá
Automatická kresba, 2012, Jaroslava Hvězdová